Znovuzavedení poplatků? Nemají katastrofický dopad

Komentáře HPI už ve svých předchozích příspěvcích zdůrazňovaly, že rušení poplatků není koncepčním krokem. Nejnovější analýzy poukazují na fakt, že přímé platby způsobují finanční zátěž jen pro nepatrné procento domácností v ČR. Mezi přímé platby domácností patří doplatky za léky na předpis, regulační poplatky, platby za stomatologickou péči, koupě volně prodejných léků a platby a doplatky za prostředky zdravotní techniky.

Graf 1: Struktura výdajů na zdraví v ČR na jednoho člena domácnosti

Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů

Při zkoumání dopadů výdajů na zdraví na finanční situaci domácností nebylo prokázáno, že by tyto výdaje katastroficky zatěžovaly obyvatelstvo, anebo způsobovaly chudobu. Historicky se jednalo o maximálně 0,1 % všech domácností, a to do roku 2009. Od té doby se počet domácností ohrožených katastrofickými výdaji pohybuje kolem 0,03 %. Tyto výpočty pochází ze studie, kterou HPI připravilo pro WHO. Tato studie bude publikovaná koncem roku 2014.

* – platební schopnost představuje zdroje domácností po odečtení ezistenčních výdajů (výdaje na potraviny)

** – výdaje na zdraví převyšujú 40% platební schopnosti

*** – domácnosti, které nejsou chudé, ale stanou se chudými po započtení výdajů na zdraví

Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů, metodika WHO

HPI podporuje myšlenku o znovuzavedení poplatků v nemocnicích. Díky jejich zrušení došlo k velkému deficitu ve financování nemocnic, a zároveň analýzy potvrzují, že tyto platby nemají katastrofický dopad na hospodaření domácností.