—
Dne 12. února 2014 schválila vláda Bohuslava Sobotky na svém jednání Programové prohlášení vlády České republiky. Na společném programu se domluvila Česká strana sociálně demokratická, hnutí ANO 2011 a Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová.
Prvním bodem programového prohlášení patří prohlášení o zajištění ekonomické stability, efektivity a transparentnosti systému veřejného zdravotnictví, systému fungování pojišťoven a poskytovatelů. Budou usilovat o dodržení principu solidarity, neziskovosti a dostupnosti.
Zároveň programové prohlášení zdůrazňuje princip „za stejný rozsah a srovnatelnou kvalitu péče“, což znamená, že ve stejném duchu by měla být hrazena stejná úhrada všem poskytovatelům zdravotní péče.
Jedním z nejvíce diskutovaných témat poslední doby je valorizace úhrady za státní pojištěnce, k čemuž se taktéž přiklánějí všechny strany. Zároveň budou usilovat o snížení DPH za léky.
Strany se chtějí zabývat i spravedlivým modelem přerozdělení, ale zároveň nespecifikují přesný model, nicméně ten má zohlednit skutečné výdaje na nákladné diagnózy.
Vláda se chce zasadit o transparentní a kontrolovatelný systém hospodaření s veřejnými prostředky. Dalším velmi diskutovaným tématem je zavedení povinnosti zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli péče a smluv veřejných nemocnic se svými dodavateli. Zatím jediná pojišťovna, která začala zveřejňovat smlouvy je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Nyní jsou dostupné smlouvy s fakultními nemocnicemi a část ostatních smluvních zdravotních zařízení.
Velkým problémem, zejména finančním, je značně kontroverzní téma rušení poplatků. Vláda se dohodla, že nebude znova zavádět poplatek za hospitalizaci a navíc s účinností od roku 2015 chce zrušit poplatek za recept a za ošetření v ambulanci. Jediný poplatek, který uvažují zachovat, je poplatek za pohotovostní služby. V tomto bodě se vedou značné rozepře mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí, kdy MFČR ukládá podmínky, za kterých navýší platby za státní pojištěnce (např. zveřejňování smluv, které by ztransparentnilo finanční toky ve zdravotnictví).
Jedním z posledních bodů programového prohlášení je převzetí státního dohledu nad zavádění DRG, resp. nad Národním referenčním centrem, které do této doby nebylo v kompetenci ministerstva.
Dle našeho názoru:
|
Body programového prohlášení vlády |
Cíle a nástroje zdravotní politiky |
Komentář |
|||
Finální cíl |
Dílčí cíl |
Nástroj |
Parametr |
||
Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v zdravotnictví |
kvalita, dostupnost |
|
|
Všeobecná proklamace bez jednoznačných postupů a specifikace jednotlivých kroků. Pro to aby se mohla rozvíjet kvalita a dostupnost, je potřeba nejdříve změřit počáteční stav. V tuto chvíli zcela chybí jakékoliv metriky, které by změřily výchozí nastavení tak, aby se po vládním zásahu mohla vyhodnotit úspěšnost. |
|
Vláda bude řešit ve spolupráci s resortem zdravotnictví problematiku průřezových sociálně-zdravotních služeb. |
|
efektivita, dostupnost |
|
|
Při propojení sociálně zdravotního systému by mohlo dojít k lepší dostupnosti a návaznosti péče, což by se mohlo projevit ve zdravotním stavu. Nicméně tvrzení zase postrádá bližší upřesnění. Není jednoznačně určeno, pro koho jsou určeny sociálně-zdravotní služby. |
Vláda zajistí ekonomickou stabilitu, efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotnictví, zdravotních pojišťoven (včetně VZP) a poskytovatelů zdravotních služeb. |
|
efektivita |
financování |
|
Ekonomická stabilita a efektivita může vést ke stabilizaci systému, transparentnost může zvýšit spokojenost uživatelů systému. Chybí zase konkrétní kroky, kterými by se zajstily výše zmíněné změny. |
Vláda bude trvat na dodržení principu solidarity zdravých lidí s nemocnými, neziskovosti a všeobecné dostupnosti kvalitní zdravotní péče hrazené z veřejných prostředků. |
|
dostupnost (solidarita), kvalita |
organizace (neziskovost) financování (veřejné zdroje, neziskovost) |
|
Všobecná dostupnost kvalitní zdravotní péče je tvrzení, které nelze v budoucnu ověřit, vzhledem k chybějícím metrikám kvality a dostupnost (momentálně jediným měřítkem je síť zdravotnických zařízení, nicméně čekací doby se neevidují). |
Zavede předvídatelný, stabilní a průměrným nákladům odpovídající systém úhrad pro všechny typy zdravotní péče. Podle principu „za stejný rozsah a srovnatelnou kvalitu péče“ bude hrazena stejná úhrada. |
|
|
platební mechanismus |
x |
Opět není konkretizován navrhovaný systém úhrad a jakých způsobem bude realizován. Zmíněný princip může mt navíc negativní efekt v tom, že poskytovatele se sjednotí v poskytování stejně neefektivní péče a zároveň nebudou motivování k produkci eketivnější a kvalitnější služby. |
Vláda zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce a prosadí snížení DPH na léky. |
|
|
financování |
x |
Snížení DPH povede k výpadku ve státním rozpočtu a zároveň by měl znamenat úspory v nákladech na farmakoterapii, nicméně efekt není zaručen, vzhledem k možnosti navýšení jádrové ceny (cena výrobce). |
Zavede spravedlivý model přerozdělení pojistného, který zohlední skutečné výdaje na nákladné diagnózy. |
|
|
platební mechanismus |
x |
Chybí konkrétní model. |
Přinese významné úspory systému, především v nákladech na léky a zdravotnické prostředky. |
|
|
financování |
|
Jak? |
Vláda prosadí transparentní a kontrolovatelný systém hospodaření s veřejnými prostředky. |
|
efektivita |
regulace |
|
Chybí konkrétní představa. |
Zavede povinné zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli péče a smluv veřejných nemocnic se svými dodavateli. |
|
efektivita |
organizace |
x |
Jedná se o předpoklad smluvního vztahu v rámci veřejných financí. Zveřejnění smluv může vést k eliminaci zvýhodněných smluvních vztahů a zvýší se transparentnost systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. |
Vláda nebude znovu zavádět poplatek za hospitalizaci. S účinností k 1. lednu 2015 zruší poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře. Ponechá pouze regulační poplatek za využití pohotovostních služeb. |
finančná ochrana |
dostupnost |
financování |
x |
Zrušení poplatků nemá opodstatnění. Jako důkaz toho tvrzení by měla sloužit studie o dopadech poplatků na finanční situaci domácností a na základě toho určit, kdo by od poplatků měl být osvobozen. Poplatky mají plnit regulační funkci, lze tedy předpokládat navýšení poptávky a tím snížení dostupnosti péče. Navíc zrušení poplatků přinese i výpadky v rozpočtech poskytovatelů, což je v přímé kontradikci s předešlým prohlášením o ekonomické stabilizaci poskytovatelů. |
Výpadek zdrojů spojených se zrušením regulačních poplatků bude systému veřejného zdravotního pojištění a následně poskytovatelům péče kompenzován ze státního rozpočtu. |
|
|
financování |
x |
|
Vláda důsledně oddělí vlastnictví zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven a zamezí jejich vzájemnému ovládání nebo ovládání třetí osobou. |
|
dostupnost |
regulace, organizace |
|
Pojem vlastnictví je tu hodně spekulativní, spíše by se hodil termín ovládajíci osoba (zejména u zdravotních pojišťoven). Není zřejmé, jaký je cíl uvedeného opatření. Navíc je otázkou, jak se bude tento nástroj uplatňovat ve vztahu VZP a fakultní nemocnice, obě jsou totiž ovládané tím stejným vlastníkem – státem. |
Vláda posílí státní dozor nad toky zdravotního pojištění a nad fungováním zdravotních pojišťoven. |
|
efektivita |
regulace |
|
Tomuto kroku nutno předcházet změnou právní formy, která problémy vyřeší pomocí podnikatelských principů a zodpovědnosti. |
Zajistí kontrolu státu nad zaváděním DRG systému převzetím těchto činností Ministerstvem zdravotnictví z tzv. Národního referenčního centra. |
|
|
regulace |
|
|
Vláda dále posílí efektivitu Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jeho lékové politiky a cenotvorby s cílem zajistit lepší dostupnost léků pro občany. |
|
dostupnost, efektivita |
|
|
Co je konkrétní problém? |
V průběhu roku 2015 vláda předloží zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který umožní jejich transparentnější a efektivnější řízení. Vytvoří tím podmínky pro tvorbu uznávaných postupů v odborné lékařské péči. |
|
|
organizace |
x |
Organizace nemocnic do formy veřejných neziskových institucí nepřinese změnu v manažerském fungování a žádný tlak na efektivitu, odpovědnost a kvalitu. Navíc tento krok neznamená vytvoření podmínek pro implementaci uznávaných postupů. |